|
|
Vliv onkologického onemocnění dítěte na kvalitu života rodičů
Slezáčková, Alena ; Blatný, Marek ; Kepák, T.
Studie vycházející z širšího rámce výzkumného projektu QOLOP analyzuje způsoby myšlení a prožívání rodičů onkologicky nemocných dětí. V průběhu let 2006-2008 se do výzkumu zapojilo 120 respondentů, použitou metodou byla metoda písemných výpovědí. Pomocí obsahové analýzy byly identifikovány nejvýznamnější rizikové oblasti dopadu onkologického onemocnění dítěte na kvalitu života jejich rodičů i známky jejich posttraumatického rozvoje (PTR). Nejvýraznější změny byly shledány v oblasti mezilidských vztahů, změny hodnotového systému i změny týkající postoje k sobě. Výsledky poukazují na úzkou propojenost kladných i negativních uvědomovaných důsledků náročné životní situace. S využitím statistických postupů jsme zjistili také souvislosti PTR rodičů s biologickými a sociodemografickými proměnnými respondentů i jejich dětí. Výsledky přispějí k lepšímu porozumění prožívání a myšlení rodičů dětí po onkologické léčbě, jež se mohou uplatnit v návrhu praktických terapeutických intervencí.
|
|
|
Polytomní IRT modely a jejich využití v diagnostice osobnosti
Jelínek, Martin ; Květon, Petr ; Vobořil, Dalibor
Předložená studie popisuje základní typy modelů teorie odpovědi na položku určených pro položky s polytomním formátem odpovědí. Popsán je model odstupňovaných odpovědí a jeho modifikace, model pro stupňovaný kredit, model pro posuzovací škály a model pro nominální odpovědi. Na příkladu Rosenbergova dotazníku sebehodnocení je ilustrováno použití modelu odstupňovaných odpovědí a generalizovaného modelu pro stupňovaný kredit. Ačkoli se tyto modely liší svou koncepcí,výsledný odhad rysu (sebehodnocení)je pro oba modely v zásadě totožný.
|
|
|
Emočná a sociálna inteligencia adolescentov zdravotne oslabených a telesne postihnutých
Karaffová, Eva ; Baumgartner, František
V súčasnosti sa ku konceptu inteligencie viažu rôzne teoretické významy, rovnako ako konceptuálne nejasnosti konštruktu. Poukazuje sa na dôležitosť analýzy vzťahu emočnej inteligencie v ponímaní modelu ako osobnostnej črty i ako schopnosti k sociálnym kompetenciám významným v rannej adolescencii. Chápanie konceptu emočnej inteligencie nie je jednotné a taktiež je isté prekrývanie s pojmom sociálna inteligencia. V tomto príspevku sa venujeme vzťahu emočnej inteligencie ako osobnostnej črty k sociálnej inteligencii. Dáta boli získané vo výbere dospievajúcich zdravotne oslabených a s telesným postihnutím pomocou škály črtovej emočnej inteligencie (TEIQue) a škály sociálnej inteligencie (TSIS). Niektoré z konceptov, ktoré štúdia predkladá, prepája a poukazuje na potrebu predloženia modelu integrujúceho viaceré prístupy, skúma tiež dôsledky pre výskum a prax.
|
|
|
Slovenské tango: percepce profilů osobnostních charakteristik Slováků
Hřebíčková, Martina ; Kouřilová, Sylvie
Studie je věnována zkoumání národního stereotypu Slováků a jeho srovnání se stereotypy Čechů, Němců, Rakušanů a Poláků. 4136 českých vysokoškoláků ze sedmi univerzit v různých částech ČR a 100 dospělých posuzovalo typického představitele pěti středoevropských zemí na škálách „National Character Survey“. Typického Slováka vnímají stejným způsobem vysokoškoláci v různých částech ČR i dospělí. Druhým cílem bylo porovnání osobnostních profilů slovenského auto- (posouzení Slováky) a hetereostereotypu (posouzení Čechy). Profil typického Slováka podle českých respondentů (heterostereotyp, data z roku 2009) nekoresponduje s profilem typického Slováka podle slovenských vysokoškoláků. Na závěr srovnáváme profily osobnostních vlastností typických představitelů pěti sledovaných zemí. Profil vlastností typického Slováka koresponduje s profilem typického Poláka, zatímco profil typického Němce koresponduje s profilem typického Rakušana.
|
|
|
Sport jako protektivní faktor vývoje v adolescenci
Kubišová, A. ; Blatný, Marek
Ve výzkumu jsme porovnávali rozdíly mezi sportovci a nesportovci adolescentního věku v oblasti vývojové psychopatologie. Byl použit dotazník SAHA, mapující rizika vývoje u dospívajících. Byly vybrány škály z externalizované a internalizované psychopatologie. Sportovce ve výzkumu reprezentoval vzorek 103 žáků ZŠ s rozšířenou výukou ledního hokeje z vybraných krajských měst. Běžnou populaci reprezentoval vzorek 567 stejně starých respondentů z podobných krajů získaný administrací dotazníku SAHA v r. 2004. Ke zjištění rozdílů mezi oběma skupinami jsme použili neparametrickou podobu t-testu, Mann-Whitneyho test. Na škálách z oblasti externalizované psychopatologie zahrnující problémové a delikventní chování skórovali hokejisté více než kontrolní skupina. V oblasti internalizované psychopatologie byly zjištěny významné rozdíly mezi oběma skupinami na škálách mapujících prosociální chování, škále somatické anxiety a škále problémů s PP, kde hokejisté skórovali méně než kontrolní skupina.
|
host ::
RSS.